Součastnost

Sbor dobrovolných hasičů ve Kvasicích má v současné době 52 členů, z toho 16 mladých hasičů do 15ti let. Členové SDH se scházejí jednou ročně na výroční valné hromadě sboru, kde se blíže seznámí s činností za uplynulý rok, schválí další plán činnosti a dostanou možnost přímo se vyjádřit k fungování SDH.

Zásahová jednotka SDH je zařazena v plošném pokrytí JPO III/1 a má 16 členů. V jednotce jsou kromě velitele jednotky i čtyři velitelé družstev, 7 strojníků. Jednotka zasahuje v obci i blízkém okolí v průměru 20-25x ročně. Mezi největší zásahy poslední doby patří povodně na jaře v roce 2006, pořáry výrobních a skladových hal ve Zlíně (9.1.2013) a Chropyni (7-9.4.2011). Ve výbavě zásahové jednotky je cisterna CAS 20 Tatra 815 z roku 2010 a dopravní automobil DA 12 - Avia A30 r.v 1980. Výbava jednotky je vzhledem k zařazení v porovnání s okolními sbory nadprůměrná. Průměrný výjezd jednotky se pohybuje okolo  5 minut po vyhlášení poplachu.

Soutěžní družstvo mužů patří do nejaktivnější části sboru. Nejenže reprezentuje sbor i obec, ale jeho členové se podílejí na všech pracech jak pro sportovní tak i kulturní vyžití občanů. Ve svém volném čase pečují o svěřenou výzbroj a výstroj a všichni jsou členy zásahové jednotky.

Kolektivu mladých hasičů se v současné době aktivně věnují dva vedoucí mládeže. Kolektiv má 16 členů.

Sbor dobrovolných hasičů sídlí v nové zbrojnici, která byla postavena v roce 2000.

Sbor pomáhá zajišťovat i sportovní a kulturní vyžití v obci. Jednou ročně organizuje Mikuláše a masopustní pochůzku, pořádá soutěž v požárním sportu pro mladé hasiče i soutěž pro kategorii mužů a žen a mnoho dalšíhích aktivit v obci.

Historie SDH Kvasice

14.června 1883 starosta Kvasic Winzenz Chadalík, předložil občanům ve Kvasicích toto "Provolání": "... že má být zřízen spolek dobrovolných hasičů, následkem čehož , kdož dobrovolně přistoupiti hodlá, račiž své jméno laskavě připojiti, aby se první kroky za tak důležitým účelem konati mohly...". Připojilo k tomuto provolání své jméno přes padesát občanů.První schůze, se konala 24.června na radnici, kde přišlo přes šedesát občanů. Prvním předsedou a současně velitelem byl zvolen hospodářský správce velkostatku Fritz Hannsmann a byl schválen název " Dobrovolný hasičskotělocvičný spolek ve Kvasicích. Stanovy spolku byly schváleny dne 15. září 1883.

    Počátky činnosti byli poznamenány svévolí velitele Hannsamanna. Byl německé národnosti a spolek přihlásil bez vědomí a souhlasu členů k německému hasičskému ústředí na Moravě (Verband der mähr schless-freiwill Freurwehren). 28.dubna 1885 se však vzdal funkce a ukončil i svou činnost ve spolku. V roce 1886 se kvasičtí hasiči stávají členy české Ústřední jednoty hasičských sborů. Na funkci velitele  byl zvolen František Pastiřík, místní učitel, který tuto funkci vykonával do roku 1893.
    Byli však vážnější starosti v založeném spolku a to hlavně problémy materiální. Nebylo nářadí, hasících pomůcek, ani peněz. O zapůjčení v té době jediné stříkačky se hasičstvo u majitelky p.hraběnky z Thunů, která stříkačku pro hašení ponechává avšak s omezením, že hasičská stříkačka bude uschována v zámecké kůlně a může být odebrána za účelem uhašení vzniklého požáru. Hasičstvo s tímto rozhodnutím nesouhlasí - " proto se má Excelence paní hraběnka poprositi,, zdaliž jen pro hasiče tato stříkačka ponechána bude, aby i mimo neštěstí bez jakékoliv překážky s své potřebné učební zkoušky prováděti mohli .." atd. Protože se nenachází otevřená štědrá ruka, usnáší se valná hromada 26.12.1884 na tom , "aby se k utvoření fondu nějakého od každého činného člena obnos o 10 krejcarech měsíčně k rukám pokladníka splácel".
    Spolek měl ve svém názvu, že je také tělocvičný. Tento sdružený název se připomínal ještě v roce 1885 a pak už ne. Tedy písemné informace o této složce nejsou. Pravděpodobně ve Kvasicích nebylo dost prostoru pro myšlenky Miroslava Tyrše (Na založení sokola se čekalo do roku 1912). Přesto, že záznamy o tomto nejsou, prvé roky se prý poctivě cvičilo "říkávali pamětníci".
    Spolek si postupně opatřoval základní hasební nářadí - háky žebře lana sekyry i vůz na přepravu žebřů a dopravu vody. Zlepšovala se i organizační stránka a výcvik, a tím připravenost k plnění základních povinností v boji proti požárům i jiným živelným pohromám, především proti častým povodním. A byli příležitosti k prověření připravenosti a obětavosti hasičů. Například 13. dubna 1887 při velkém požáru v Dolní ulici, kde hořelo 5 domů, zachránili členové sboru Josef Černoch a Jan Válek tři lidi z hořícího stavení u Arnošta Chytila v č 173 od smrti uhořením. Dostalo se jim velkých poct. Vysoké c. k. místodržitelství v Brně vyslovilo "uznání" za zamužilý a lidumilný čin oběma hrdinům. Oba dostali jako čestný dar po 1 dukátu (kterouž výlohu kryla spolková pokladna a téhož dne 20.11.1887, kdy došlo ke slavnostnímu vyhlášení hrdinů, zařídil sbor večer taneční věneček). V řadách hasičů bylo vždy dost velmi chudých bratří. Pro ně byl v roce 1887 utvořen "fond ku prospěchu strádajících". Zdrojem financí byly čisté výnosy ze zábav.
    Když byla v roce 1889 založena Hasičská župa kroměřížska, stal se jejím členem i kvasický sbor.
    Rok 1892 byl důležitým mezníkem pro hasičské sbory na Moravě, neboť začal vycházet, první hasičský časopis "Ochrana hasičská", který spolu s novými stanoveními platnými od 30.11.1893 položil základ k dokonalejší organizaci všech hasičských složek. Dá se říci, že i sbor kvasický lépe chápal myšlenky hasičství a s postupným zlepšováním materiální základny byl schopen čestně plnit své poslání. Sbor velmi získal i tím, že v roce 1900 byl zvolen jeho starostou Alois Navrátil, nadlesní, který tuto funkci vykonával 30 let. 28.ledna 1901 sbor kupuje novou stříkačku za 1050 zl.
     V červenci roku 1914 vypukla 1. světová válka. Ta přinesla mnoho utrpení, bolesti a hladu. Mnoho bratrů odešlo do války, z nichž někteří se už nevrátili, jako F. Mikulík a J. Řehůžek a jako váleční invalidé se vrátili bratři R. Vaculík a Š Chrastina. Po celou dobu války až do roku 1918 byl život sboru velice ochromen. Činnost byla zaměřena na údržbu a péči o hasící materiál, který měl  na tu dobu slušnou úroveň. Podle inventarizace v roce 1915 měl sbor k dispozici: 1 lejtu, 2 čtyřkolové stříkačky s příslušenstvím (první stříkačka měla 120m hadic a druhá 80m hadic), 1 dvoukolový naviják na hadice, 1 dvoukolový vozík na žebře, 9 žebřů, 4 berlovky, 2 krompáče, 3 lopaty, 4 pochodně, 3 háky adt.
    V té době měl sbor 36 členu. Za celou válku se sešlo jen 6 výborových schůzí.
    28.10.1918 se sbor zúčastnil na Národní slavnosti prohlášení samostatného státu v počtu 12 mužů. První poválečná valná hromada se sešla 12.1. 119 s účastí 28 členů.
    V roce 1923 oslavil sbor 40-ti leté trvání činnosti. Při této příležitosti byl jmenován čestným členem dlouholetý starosta sboru Alois Navrátil ( za  úspěšné vedení sboru) a diplom za dobrou za dobrou práci ve sboru dostalo 15 dlouholetých členů.
    V roce 1925 zúčastnil se sbor hasičského sjezdu v brně 23 členů a krajinského sjezdu v Kroměříži 14 členy.
    Rozvoj techniky  vstupuje i do hasičství a pomalu přichází i do kvasického sboru. V roce 1926 byl zakoupen nový dvoukolový mechanický posunovací žebř za 7 000 K, a k ní hadice za 18 000 Kč. Stará dvouproudní stříkačka byla dána na protiúčet za 10 000 Kč. Nová technika si vynutila i více poctivější přípravy.
    Bolavým místem sboru ve Kvasicích bylo skladiště materiálu, které už dávno neodpovídalo potřebám. Stále to byla kůlna na náměstí, která byla postavena v r. 1865 a obec ji koupila pro hasiče v roce 1908. O nové hasičské zbrojnici se jen snilo. V roce 1930 odešel na odpočinek po 30-ti letech starostování bratr Alois Navrátil a 1.ledna 1931 na řádné valné hromadě byl schválen novým starostou Alois Nebuchla, správce cukrovaru ve Kvasicích.
    Koncem roku 1930 bylo městečko Kvasice postiženo katastrofální povodní. Protrženou hrází potoka Kotojedky se valila voda přes park a během několika hodin zaplavila celý dolní konec městečka. Při této pohromě se zřítilo mnoho domů. Členové požárního sboru nepřetržitě hlídkovali od 28 října, kdy se stav vody začal nebezpečně zvyšovat, až do 3 listopadu.
    V roce 1932 se naplnili plány na postavení nové hasičské zbrojnice. Byla postavena nákladem 46 333,40 Kč, přičemž členové sboru pracovali obětavě a zdarma.
    V roce 1933 oslavil sbor 50-ti leté trvání od svého založení za účasti hasičských sborů z Tlumačova, Kroměříže, Nové Dědiny, Těšňovic, Lubné, Kostelan, Bělova, Karolína a Kvasic, obecní samosprávy, vedoucích činitelů župy i obvodů, obnovením slavnostního hasičského slibu. Starosta obce Antonín Otevřel předal slavnostně klíče od nově vybudované hasičské zbrojnice starostovi sboru bratru Aloisu Nebuchlovi. Župní starosta br. Fr. Hrab při svém projevu označil kvasický sbor jako jeden nejlepší v župě. Dlouholetí zasloužilí členové byli vyznamenáni čestným členstvím a medailemi.
    Samaritánská četa byla ve sboru ustanovena v roce 1929. V roce 1936 bylo zakoupeno dopravní auto Tatra za 12 500 Kč. Blížící se válka přinášela i do sboru novoty. Jako součást příprav na ochranu republiky bylo nařízeno školení a výcvik obyvatel pod organizačním názvem Civilní protiletecká ochrana (CPO). Řízením CPO byl pověřen starosta hasičského sboru Alois Nebuchla a velká část výcviku a přípravy obyvatel připadla na členy požárního sboru.
    Druhá světová válka přinesla nesmírná utrpení pro většinu lidí na světě. I pro občany Kvasic to byly doby zlé, přídělový systém, nesvoboda, práce pro Říši, totální nasazení a pro mnohé také smrt. Pro dobrovolný hasičský sbor ve Kvasicích to byla především nedobrovolnost, polušnost a plnění příkazů, protože do spolkové činnosti byli zaváděny nacistické vůdcovské metody, které měli tradice v Německu, ale u nás ne. Vyhozením mostu 5.května 1945 ve 3 hodiny ráno, bylo posledním velkým zločinem, kterého se dopustili fašisté ve Kvasicích.
    Rok 1945 byl rokem konsolidace i v hasičském sboru ve Kvasicích. Pro činnost sboru se vytvořily nové podmínky, protože svaz československého hasičstva vznikl jako první celostátní svaz už 10 července z dobrovolného hasičstva Čech, Moravy, Slezska, Slovenka. Na první valné hromadě, která se konala 20.ledna 1946, bylo konstatováno, že už koncem roku 1945 měl kvasický sbor 53 činných členů a 1 členku. Starostou byl znovu zvolen br. Alois Nebuchla a velitelem Rudolf Řezníček. Výstroj a vyzbroj byla doplněna, všechna stroje a hasební pomůcky byli přezkoušeny, všechno fungovalo. Změřili se také hadice, bylo jich 646m.
    Rok 1947 byl rokem aktivní pomoci: na jaře to bylo nebezpečí povodně, členové sboru hlídkovali, most byl sice stržen, ale k povodním nedošlo. V měsících červenci a srpnu byly zvlášť pečlivě organizovány žňové hlídky, které při mimořádném suchu pomáhali zajistit bezpečnost. Únorové události roku 1948  definitivně rozhodly, aby hasičstvo šlo v duchu pokrokových socialistických tendencí, cestou budování socialismu. Hlavní ukol - vybudování socialistické požární ochrany. Byly to především otázky prevence a propagace požární ochrany, odpovědnost za požární ochranu, financováni atd. Hasičské sbory se až do roky 1950 zabývali samaritánskou činností, která jim nepatřila.
     Historický význam pro celý vývoj požární ochrany i hasičstva v naší republice mělo vydá zákona č.62 v roce 1950 "O ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami". Smyslem tohoto zákona bylo, že péče o hasičskou základnu dostali na starosti přímo národní výbory. 18. ledna 1952 byla hasičská organizace prohlášena ze dobrovolnou organizaci celostátního významu a pro obětavou práci svých členů zaujímala čestné místo mezi organizacemi. V roce 1953 došlo k přejmenování názvu ze "Svazu československého hasičstva" na "Československý svaz požární ochrany", z důvodu, že starý název nevystihuje poslání a charakteristiku organizace. Členům této organizace se začalo říkat požárníci. Nový duch ČSPO se projevil i v odborných časopisech: místo "Hasičských rozhledů" začaly vycházet časopisy n názvy " Požární ochrana" a "Požární technika".V té době nastává i rozvoj o zavedení ožární ochrany do škol.
    Velký význam pro další rozvoj požární ochrany měl zákon o požání ochraně 18/1958. Upravoval organizaci PO na závodech a na orgány svazu přenášel řadu úklů, které do té doby plnily orgány státní moci, zejména na úseku prevence výchovy občanů.
    V krizových letech 1968 - 69 se objevily tendence, po obnovení činnosti na bázi prvorepublikových dobrovolných hasičů a to především nepolitičnost.

Kontakt

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ

KVASICE

 

Adresa:

 Družstevní 397,
768 21 Kvasice

 

Právní forma:  pobočný spolek

   IČ: 750 65 258

DIČ:CZ75065258

 č.u. 209261228 / 0300

webové stránky: www.sdhkvasice.cz

                 email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Starosta SDH:  732 677 570

krizový telefon: 724 281 850

 

Starosta SDH: Pavel Ředina

Velitel JSDH: Michal Ambruz

 

LegetøjBabytilbehørLegetøj og Børnetøj